Úvodní slovo

30. září 2013 v 21:04 | Siwa |  Slovo za slovem 2013
A dnešním dnem končím první kapitolu na starém blogu a začínám druhou tady.

Schválně, jestli si budu moct říct, že jsem z té cesty, kterou jsem si tady určila, nesešla, až si tenhle článek budu číst za pár let. A aspoň mi to jednou třeba připomene, proč jsem se rozhodla blogovat, proč jsem přestoupila na jiný vlak, proč to všechno - aby se nestalo to samé, co předtím, a to že zapomenu smysl psaní svého blogu.


Jsem tu. Plná chuti začít znovu, konečně na lepší adrese. Mám k dispozici čistý blog, nezaneřáděný stovkami pokusů o jiná nastavení, nezkroucený stářím a vývojem svým i mým. Ne že by právě tohle nebylo to kouzlo každého blogu, ale někdy se stane z několika chaotických věcí dávajících místu osobitý ráz nepřehledná skládka, na kterou nikdo nemá chuť ani sáhnout, natož ji uklidit.

Tohle (zatím) prázdné místo mám v plánu zaplnit hlavně sebou. Ne, ne, žádné stovky fotek s kačerksichtem v koupelně, zápisky o tom, co jsem si kde koupila, který vlas se mi dneska ráno zkroutil jinak než ostatní a podobné... snad si tohle za pár let nepřečtu a nezasměju se, jak jsem se tomuhle bránila, a přesto tak nakonec skončila. Ne, jen tohle místo nechci mít zaneřáděné články o organizacích zachraňujících planetu, vlastními slovy přeříkané články z wikipedie apod. Zkusím dodržet to, jak jsem si označila první blogovou kapitolu - Nechci být kopie... Doporučení na knihy - ano, ale recenze kopírující ty na knižních blozích jen proto, aby článek měl nějakou úroveň a dalo se to vzletně označit za "recenzi", to ne.

Chci psát o psaní. O malování, focení, ježdění tramvají, chození do knihovny. Chci o tom psát stejně nadšeně, jako o tom mluvím. Chci psát o tom, jak se mi neskutečně zvedla nálada, když byla zubní hygienoložka ráda, že jsem udělala za dva týdny takový pokrok a že jsem její rady brala vážně, na rozdíl od některých dospělých.

Později to tu chci mít i jako menší propagaci případných literárních dílek, ale to je ještě daleko, a kdoví, jestli se to někdy splní. Kéž by... Moje postavy už by si po těch čtyřech letech oddychly a hlavní hrdina by až do konce svého života nedělal absolutně nic jako kompenzaci za to všechno, co musel vytrpět.

Mé kresby sem budu dávat samozřejmě, ale začnu se víc věnovat i DeviantArtu, na který tu bude odkaz. (A kdo tam najde zásadní chyby v mé angličtině, nechť mě na to ihned upozorní.)

Chci psát o svých úspěších, velkých i těch titěrných, o vytyčených ambiciózních i malých cílech, jako třeba pozdravení muže prodávajícího tady v pasáži Nový Prostor, kterého vídám už asi dva roky a nikdy mu nezpříjemním den úsměvem a přáním hezkého dne, i když si u něj nic nekoupím, stejně jako ty stovky lidí, co kolem něj denodenně procházejí bez sebemenšího pohledu. Ale o tom jindy. Chci prostě psát o takových věcech, zdánlivě zbytečných, nicotných. Žádné že by můj blog měl mít rubriky psaní, výtvarničení a fotografování, protože to je tak nějak očekávatelné a má to dost jiných umělců. Bude to tady, ale jinak. Po mém. Tyhle způsoby rozdělení samozřejmě mají důvod, proč jsou tak používané, je to jednoduché, jasné, každý to pochopí. Ale chci se lišit od těch milionů uměleckých blogů. Asi se mi to nepodaří, ale chci, aby to tu bylo prostě moje. Aby se pod tenhle blog nemohl podepsat nikdo jiný, ale jen a jen já. :)

Doufám, že budeme spokojeni všichni, jak vy, tak já. A snad ta druhá kapitola mého blogování bude delší a zajímavější. Tak snad abych si připoutala prsty ke klávesnici a popřála si hodně štěstí. Kapitola začíná.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 KadetJaina KadetJaina | E-mail | Web | 1. října 2013 v 8:51 | Reagovat

Amen. Vím přesně, o čem mluvíš, sestro. Věřím, že se zase chytneš a nálada na blogování se vrátí. Je to lepší než se do něčeho nutit. Fandím ti a věřím, že blog bude zase krásné místo kam se vrátit :).

2 agrenej agrenej | E-mail | Web | 2. října 2013 v 12:53 | Reagovat

Držím ti palce, ať ti nový blog kvete pod rukama. :-) Už se moc těším na nové články. :-)

3 Amia Amia | Web | 2. října 2013 v 23:31 | Reagovat

Jdi do toho!
:-) :-D

4 Jelenice Jelenice | 9. října 2013 v 19:51 | Reagovat

Ahoj, zaprvé mě taky asi před třemi lety opustila blogovací nálada právě kvůli tomu, že jsem to chtěla mít osobité, ale byla jsem jen kopírka, nezvládla jsem to udělat osobní, však víš, jak to myslím
Zadruhé, chci ti říct, že jsi mě velmi inspirovala a podpořila, i když to asi určitě nevíš. Tvoje staré články o tvých umělckých začátcích, obrázky tvorby před uměleckou školou a po pár letech, to vše mě motivovalo se konečně nepodceňovat a nakonoec jsem se dostala na grafickou školu a jak jsi psala, člověk se neuvěřitelně zlepší :-) Chci jen říct, že mě tvoje články duševně podpořily a chci ti za to poděkovat, vím, možná se v komentáři nevyznáš, ale aspoň přijmi moje dík :-)

5 Siwa Siwa | Web | 9. října 2013 v 21:43 | Reagovat

[1]:, [2]:, [3]: Děkuji za ozvání, přestože já vás a vaše blogy teď zanedbávám. Rozjíždím se pomalu, ale jistě. Připadám si jak těžká lokomotiva. Ale pak to pofrčí (snad). :D

[4]: V komentáři jsem se vyznala a tvé díky všemi deseti přijímám. Jsem velice ráda, že jsem byla aspoň jako duševní podpora. Je zvláštní, že co člověk považuje za blbosti a poté se diví, proč vůbec něco takového psal, jinému pomůže. :-) Takovéhle komentáře vždy vlijí do žil energii a chuť psát dál. To já děkuju tobě.
Miluju, když se někomu podaří to, co chtěl, aby se podařilo. Doufám, že tě grafická škola baví a přeju jen to nejlepší. :-)

6 Jaroslav Jaroslav | E-mail | Web | 13. února 2015 v 11:32 | Reagovat

Ahoj,
nahodou jsem narazil na tenhle blog, docela me zaujal. Ja jsem podobnej povidkovej blog uz zrusil, ale zato se mi dari vydrzet blogovat o me digitalni malbe... taky se ted snazim rozjet aktivitu na google+ hangouty o digitalni tvorbe, kdyby ses chtela nekdy pridat nebo jen mrknout, tak ses vitana...  https://plus.google.com/u/0/communities/117672647426474204484

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama