Dospělačkou?

3. listopadu 2013 v 23:35 | Siwa |  Slovo za slovem 2013
A nenápadný přechod z mladistvých k dospělým je za mnou. Přiznám se, že ani nějak netuším, o čem tady chci vlastně psát. Mám však potřebu to prostě nějak zdokumentovat. Možná tentokrát krátce, ale kdoví, jak se znám, určitě se rozjedu. Tak uvidíme. Vsaďte si.


Už dva dny předtím jsem trpěla. Bylo mi zakázáno lézt do ledničky. Sice se mi líbila vyhlídka, že mi budou muset každou věc, kterou z ní budu chtít, vlastnoručně přinést, ale na druhou stranu bylo na nich, jestli mi to jídlo opravdu dají. (Hlavně sestra se v té představě mě nechat o hladu vyžívala.) A na ledničce byla výhružka, že jestli ji otevřu, budu od toho dne dostávat vše růžové. No, samozřejmě jsem na tu ledničku ani nesáhla.

Dort byl skvělý. Tematický. Celý dort byl kniha s mým světem na svých stránkách - štětec, pastelka, knihy, klávesnice s myší jako počítač, noty a květinka na ozdobu. A malířský stojan nesoucí obraz s osmnáctkou. No jaká moje část se mohla cítit nedoceněná? Žádná. Vlastně možná korektorská, protože nápis byl v pořádku a nikde žádná korektorská značka, ale berme to jako přání, aby veškeré texty, které by se mi kdy mohly dostat do rukou, byly v pořádku a já nezažívala infarkty.


Z dárků jsem nadšená taky.
Tři kytky.
Dva stříbrné prsteny. Žádné tenké se srdíčkem, ale ty silné. Mohla bych se nad nimi rozplývat hodiny. Připadám si jako král zlodějů. Můj cíl jsou prsteny na všech rukou, silné náramky, náhrdelníky okradených šlechtičen na krku a koruna přímo z hlavy krále království, omotaná dalšími a dalšími řetízky a šperky. Pak se jen naučit speciální pohyby kapitána Jacka Sparowa a je to.
Dvoje náušnice a řetízek, řetízek s jedněmi náušnicemi patří k vzhledově k sobě. Nikdy jsem si na to sice nepotrpěla, náušnice nenosím už kdovíkolik let, ale možná je načase zase začít uši trápit. Prsteny taky nenosím a přitom je tak zbožňuju a moje ruka je pak jediným objektem mého zájmu.
Kniha o kreslení. Obhlížela jsem ji už na jedné návštěvě a snažila se vymyslet nějaký výhodný obchod i pro druhou stranu. Chtěla jsem tuhle skvělou knihu, houpací křeslo a ještě něco, co si nepamatuju. No nedošlo na to. A hele! Kniha si ke mně cestu našla. A teď ještě to houpací křeslo.

A nesměla chybět bonboniéra.

A k dárkům přiřazuji i přítomnost ségry a mamky a jejího přítele, přítomnost dortu a dalších skvělých věcí. (Třeba i té, že jsem ten den dostala nápad na veledůležitý projekt/úkol do školy.) Prostě... skvělé narozeniny.


A jak se cítím?
Nijak rozdílně. Snad krom toho všudypřítomného pocitu, že každý krok na ulici a kdekoliv jinde je už jen na mou vlastní zodpovědnost. Což jsem chtěla vždycky. Nikdy se mi nelíbilo (od doby, co jsem to zjistila), že když před osmnáctinami udělám nějaký problém, odnesou to rodiče. Takhle je to lepší.

Můžu si kupovat alkohol a cigarety... ehm, je mi to nanic. Ale ten pocit, že mám právo... ehm, ne.

Můžu řídit! - Nemáš řidičák. - Ale až si ho udělám, nebudu muset čekat na osmnáctiny, abych mohla sama sednout za auto. Ha.

Jak už jsem psala minule, největším plusem je pro mě to, že DeviantArt už nemá žádné zákoutí, které by přede mnou mohl skrýt. *zlodušácký smích* A je příjemné klikat u různých upozornění, že stránky atd. jsou jen pro dospělé, na to tlačítko "souhlasím" apod., aniž by to bylo lživé kliknutí. Jo, je to osvobozující pocit. A v hlavě vám běhá jen: "Jo, je mi osmnáct, je, je, je, už je!"
*muhehe*

A kámen úrazu - omluvenky do školy. Sice si je můžu psát sama, ale chtějí potvrzení od doktora/úředníka/prodavačky/mimozemšťana-zabývajícího-se-jednáním-s-unesenými/*doplňte si, co chcete*, aby to vzali. No, plave tam kolem tvrzení, že u bezproblémových lidí se to nijak moc neřeší. Protože já opravdu odmítám chodit s každým bolením hlavy, s každou rýmou za doktorem, aby mi dal razítko. (Ale mohla bych si brát bonbony... hmm. Jo, i v tomhle věku si vždycky vyprosím ten malý ovocný bonbon. Doktora i sestřičku to rozesměje a já si pochutnám. Kdo by to s takovou motivací neudělal? *výraz: nehlaste se všichni*)

A nějaké dospělé chování? Definujte to. Znám spoustu dospělých, co se chovají jako děti. Z té naivní dětské představy dospělého jsem vyrostla a vím, že takový superman neexistuje. (Superman s malým "s" byl záměr - aplikovala jsem to jako označení obecné, nikoliv jako přirovnání k tomu chlapovi s nagelovanými vlasy a slipy (nikoliv "slipami", jak jsem v první chvíli chtěla napsat) přes kalhoty... kdo si mohl natáhnout slipy přes kalhoty? A kdo mohl dopustit, aby se taková osoba stala tak slavnou (a ne z důvodu originálního nošení slipů)?)

Budu dospělá po svém. *potutelný úšklebek* Bonbonů od doktora se nevzdám!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 KadetJaina KadetJaina | E-mail | Web | 4. listopadu 2013 v 8:04 | Reagovat

Dospělost je přeceňovaná. Ale to šíleně. Jediný, co se změní, je, že tě můžo zavřít a že si můžeš legálně dát pivo. A pustit si porno. Člověk z toho má nervy a pak zjistí, že se ale totálně nic nezměnilo. Leda tak, že ti rodiče postupně dávají ještě víc a víc volnosti. Občas.
Moc hezkej dort. Chci taky! Fňuk. Aspoň stál za to čekání a neotvírání ledničky :D.

2 agrenej agrenej | E-mail | Web | 5. listopadu 2013 v 11:48 | Reagovat

Jednou se budeš muset vzdát i bonbónů u doktora, neboť ty mají v ordinaci jen dětští lékaři. Pardon, že ti kazím radost. *nevinné pískání doprovázeno škodolibým úsměvem*
Ale jinak samozřejmě blahopřeji k překročení onoho ,,magického" věku. :-) Další milník je 21, abys měla všechna práva i v rámci USA. :-D :-D

Ale nechtěl bych být v situaci mých rodičů, kdyby se rozhodli mi zakázat návštěvy ledničky s tím, že mi budou jídlo podávat sami... Asi by rychle hledali lepší variantu, až bych je začal budit kolem jedné ráno, ať mi vytáhnou salám. :-D

3 papája papája | Web | 5. listopadu 2013 v 15:54 | Reagovat

Já už dva roky čekam, kdy se ta dospělost konečně dostaví... 8-) Ale proč jsem tady: Nominovala jsem tě do takovýho blogovýho nesmyslu, víc tady:http://kreativity.blog.cz/1311/liebster-blog-award#komentare ;-)

4 Amia Amia | Web | 6. listopadu 2013 v 21:41 | Reagovat

Všechno nejlepší, vítej v nejdelší části svého života!
I když možná ne, ještě jsou: mladí, stále mladí, ne tak mladí, ještě mladí... :-D  Dort vypadá úžasně, dárky musí být krásné a rozhodně zůstaň dospělá po svém. jen jednu radost ti musím zkazit - řídit můžeš už od patnácti. Malou motorku :-P  :-D

5 Siwa Siwa | Web | 6. listopadu 2013 v 22:30 | Reagovat

[1]: To tedy stál. Měli štěstí, jinak bych vyjedla celou ledničku jako kompenzaci a trest za to hladovění. :-D

[2]: To vím, že doktoři pro dospělé už tam bonobony nemají, ale mohla bych toho svého budoucího přesvědčit, že je to dobrá investice a některým dospělým by neuškodilo si zavzpomínat na ty časy, kdy stačil bonbón a svět byl hned lepší. :-) Nebo asi budu tenhle rok opravdu často "nemocná", abych si ještě ty bonbóny užila. :D

[3]: Už jsem to plnila "díky" Kadet - siwa.blog.cz/1310/liebster-blog-award. Ale asi určitě udělám druhý článek, kde ti odpovím na tvé dotazy, i když už asi nebudu vymýšlet fakta a vlastní další otázky. Sotva jsem našla prvních pět lidí, hledat další není možné. :D Děkuji moc za nominaci, potěšila jsi mě. Čekala jsem to z několika stran, kterým jsem to hned znemožnila, ale tohle bylo příjemné zjištění. :-)

[4]: Skvělé etapy lidského života. To přednesu mému profesorovi na občanku, probíráme období lidského vývoje, budeme končit adolescenci. Pak nastoupím já se svým (samozřejmě tvým) dalším rozdělením. :-D
Samozřejmě, vím, že můžeš řídit, ale špatně jsem to formulovala. Myslela jsem auto. Řídit motorku by mě ani nenapadlo. Auto je taková běžná a dnes už skoro nudná záležitost patřící k životu.

(Mimochodem jsem dnes zjistila, že podle definice dospělosti ještě dospělá nejsem. Jsem adolescent a myslím, že dlouho ještě dospělá nebudu. Šokující zjištění, když už se člověk smíří s tím, že dospělý prostě je. :D)

6 sarush ef sarush ef | Web | 10. listopadu 2013 v 15:57 | Reagovat

Ještě, že tohle mě teprve čeká. Ale ten dort vypadá výborně.

7 Amia Amia | Web | 10. listopadu 2013 v 19:28 | Reagovat

[5]: Fakt a jaká je definice dospělosti? Zajímalo by mě totiž, kde jsem já :-D

8 Siwa Siwa | Web | 3. ledna 2014 v 22:06 | Reagovat

[6]: Buď v klidu, žádný rozdíl nebude. :-)
A dort nejen výborně vypadal, ale i chutnal.

[7]: Mimo jiné třeba to, že člověk bydlí sám, utváří vztahy silnější než je vztah k rodičům, má práci, jejíž smysl chápe a dokáže být finančně nezávislý apod. Jestli chceš vypsat všech asi osm deset bodů, můžu. :-D (Promiň za pozdní odpověď, trochu ses mi ztratila v ostatních komentářích - bloglovin mi nechce sledovat komentáře na tomhle blogu.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama