Březen 2014

Muž, který mě naučil vidět krásu člověka pod maskou z obličeje

16. března 2014 v 2:07 | Siwa |  Výtvarničení
Nadpis je oproti jiným mým nadpisům asi velice zvláštní, vím. A zvláštní (na mé poměry) budou i následující slova. Ne, nestal se ze mě básník ani nikdo podobného ražení, jen jsem nemohla v souvislosti s tímto mužem napsat obyčejná sdělení, ale musela jsem zkusit popsat své skutečné pocity. Těm z vás, kteří nemají příležitost nebo chuť se postavit ke stojanu a studovat lidské tělo cizince (a i po těch letech se divit, jak to, že se nestydí), těm, kteří netíhnou k malířství a které by zajímalo, jak se kreslíř/malíř cítí při tvorbě, možná umožním nahlédnutí do pocitů mého uměleckého já, pokud budu schopná je vyjádřit.

Chodí k nám na školu různí lidé, aby nám stáli, seděli nebo leželi modely. Na některé zapomenu a vzpomenu si na ně až při pohledu na kresbu nebo malbu, jiní jsou natolik specifičtí, že je snad budu mít v paměti pořád. Jsem si jistá, že tento pan K. bude jedním z těch, o kterých budu všude vyprávět. Hodiny s ním jsou zážitky, ale v úctě k němu o nich nebudu psát, natož v subjektivním podání a s vlastními závěry. Prostě... snad bude stačit jen to, že je opravdu zvláštní.


Země prázdných domů

8. března 2014 v 15:42 | Siwa |  Zahraniční literatura
Osobně, být překladatelem, přeložila bych název knihy tak, aby se nezměnil jeho význam z originálu, a to: Potomci lidí - jak je to ostatně u novějších vydání. Nechápu, co tomu prvnímu překladateli přelétlo přes nos, že knize změnil název, ještě na něco takového, ale dobrá, nechme překladatele a vrhněme se na knihu. A ano, to něco společného s filmem Potomci lidí.

Název knihy: Země prázdných domů / Potomci lidí
Autorka: Phyllis Dorothy James
Webové stránky: www.pdjamesbooks.com
Překladatelka: Zuzana Staňková

Rok vydání: 1994 (originál: 1992)
Nakladatelství: Naše vojsko
Počet stran: 205

Lidstvo se žene do záhuby. Ztrácí schopnost reprodukce, miliony obyvatel jsou zasaženy nemocemi a ti zbývající se navzájem vraždí.

Píše se rok 2021 a na Zemi se již pětadvacet let nenarodilo jediné dítě. Populace stárne, ubývá lidí i sil a Omegy, děti zrozené v posledním roce plodnosti Homo sapiens, rozhodně nepatří k vzorným občanům.

Po celém světě se snaží vlády udržet pořádek a relativně klidný průběh zániku lidstva. O to má největší zájem Rada Anglie v čele s nevyzpytatelným Guvernérem Xanem. Však co se skrývá pod touto optimistickou maskou?

Vypravěčem celého příběhu a hlavním protagonistou je Xanemův bratranec Theo Faron, historik žijící i v této podivné době ve svém malém světě univerzitního Oxfordu a v minulosti, která mu poskytuje možnost nepřemýšlet o tom, co se stane…

Jednoho dne ale přijde výzva… Ve světě, který podlehl anarchii a násilí, je Theo pověřen důležitým úkolem. Musí ochránit možná poslední naději lidstva - mladou těhotnou ženu.