Debordelizace II.

26. července 2014 v 11:10 | Siwa |  Slovo za slovem 2014
Na další krok debordelizace jsem se vrhla po tom, co jsem byla vzhůru celý den, noc a ještě kousek dne. Aneb znovu se mi potvrdila zvýšená hyperaktivita ruku v ruce s nedostatkem spánku.


Přečetla jsem si jednu z knih Lea Babauty, hlavní postavy minimalismu. Narychlo, před úklidem. Právě o úklidu. A našla audioknihu, kde zase šlo o něco jiného. Během té doby jsem myla nádobí a musela jsem uznat výhodu audioknih. (Ale upřímně, nic jiného kromě odborných nemůžu poslouchat. Rozhodně ne fantastiku. Nelíbí se mi to. Vadí mi cizí interpretace a neskonale pomalé mluvení a přehrávání. Ale naučné, to je něco jiného. To je jak přednáška a přednášky já ráda.)

Babauta radil, s čím začít. Prý s kuchyňskou linkou. Bydlet sama, rozhodně bych nic nenamítala, ale představte si, jak by se tvářila mamka, kdybych půlku věcí vyházela. To prostě nejde. Ale trochu jsem to uklidila. Dala jsem pryč, co tam nemělo dělat, umyla desku i nádobí a to ihned uklidila. A pohled na to byl krásný.

Pak jsem se vrhla na svůj pracovní stůl. Je to místo, kde jsem nejčastěji, a když mám uklizený stůl, vypadá to, jako by bylo uklizeno i vše za mými zády. Ten bordel totiž nevidím.

Všechno jsem dala pryč, umyla stůl a pak jsem brala každou věc do ruky a řešila, jestli to nechat nebo vyhodit, a potom jsem se ptala, kam to dát. Jedna z rad je, že když už něco člověk uklidí, měl by to udržovat uklizené pořád. Momentálně, pravda, mám na stole víc věcí ne zrovna esteticky urovnaných, ale to je jednoduše proto, že u něj zrovna pracuju, ale jinak se snažím na něm nenechávat žádné skleničky (natož talíře apod.). Jsem až překvapená, jak se mi to daří. Občas vezmu hromadu papírů a sešitů a bez slitování je dám do šuplíku. A stůl je hned uklizený. Zázrak. Žádná hodina práce, ale ani ne minuta.

Radikální minimalista by, pravda, vyhodil úplně všechno kromě počítače a tiskárny, ale já se rozhodla nechat si tu takový jednoduchý stojánek na tužky a propisky (vytvořený snad z nějaké krabičky na diskety nebo co), papírky na psaní a tablet. Většinu psacích potřeb jsem dala podle rady do šuplíku a musím uznat, že ta rada měla logiku. Opravdu nepotřebuju mít třicet propisek, dvacet tužek, tři ořezávátka, gumy, fixy a pastelky na stole. Ještě mi zbývá do toho dát opravdu ty nejdůležitější věci, teď tam jsou fixy, to bylo to, co jsem měla po ruce. Chtěla jsem jen zjistit, jak to bude vypadat a jestli to bude držet. Opravdu stačí pár propisek, tužek, guma, pár zvýrazňovačů a nůžky. Momentálně tu mám ještě natrvalo externí disk a flashku a sešity do školy, které musím přepsat a rozšířit, ať to nedělám těsně před maturitou.

Každý den se snažím uklidit malý kousek. A takhle po kouskách mi to nejvíc vyhovuje. Po stolu přišly na řadu šuplíky. Pak roh místnosti, kam jsem naházela spoustu věcí, které nemají místo - tašky, krabice, role papíru apod. Až půlce jsem našla místo a za chvíli budu moct i otevřít skříň s oblečením a utřídit konečně to oblečení.

Jsem upřímně zvědavá, jestli dojdu do konce téhle cesty. Nebo aspoň do nějaké uspokojivé fáze, kdy budu spokojená s daným stavem. Zatím to ještě není.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 agrenej agrenej | E-mail | Web | 26. července 2014 v 13:41 | Reagovat

Držím palce! :-) Řekl bych, že jsi na dobré cestě. :-)

2 Siwa Siwa | Web | 31. července 2014 v 17:46 | Reagovat

[1]: Děkuji. (Omlouvám se, že jsem nebyla schopná tuhle reakci napsat dřív. :-))

3 Amia Amia | Web | 1. srpna 2014 v 0:29 | Reagovat

Hm... začínáš mě trochu děsit
:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama