Říjen 2014

NaNoWriMo 2014

27. října 2014 v 18:16 | Siwa |  Psaní o psaní

NaNoWriMo. Určitě jste o tom už slyšeli. Listopad, měsíc psaní, kdy se z psavců stanou šílenci tvořící dnem i nocí, ve vlaku, za chůze, během jídla, pokud už si nějaké jídlo dopřejí, prostě všude. Je vědecky prokázáno, že v listopadu vzroste průměrná spotřeba kafe, sníží se využití internetu a sledovanost televizních pořadů též rapidně klesne. NaNoWriMo totiž po těch, co se rozhodli do této akce zapojit, chce, aby napsali 50 000 slov za 30 dní. Přes 1 600 slov denně. Nemožné? Už dost lidí dokázalo, že to možné je. A já to hodlám zkusit taky.


Doporučuji: Válka s mloky

21. října 2014 v 16:44 | Siwa |  Projekt: Propaguji české knihy
"Povinná četba", no kdo by to četl, že? Cokoliv nařízené nemá u studentů šanci. I já byla na konci základky trochu skeptická, když jsem viděla různé tituly, které prostě snad nikdy v životě nepřečtu (nemůžu si pomoct, ale třeba snaha jakkoliv dokončit Babičku - ať už četbou, nebo poslechem - je zrovna u mne marná). Ale po Krysařovi už to jelo. Změnila jsem názor, že většina povinné četby je v povinné četbě z nějakého důvodu. Škoda, že to spousta lidí ani nehodlá zkusit přečíst. (Ale objevují se i takové šťastné chvilky, kdy se spolužačka, tři roky nečtoucí, rozhodne v maturitním ročníku přečíst knihu a je z ní nadšená. I jen poslouchat ji mě jako milovníka knih zahřálo u srdce.)

Mám knih přečtených dost, abych si mohla k maturitě vybrat ty pro mne zajímavější. A Čapek v nich nebude chybět.

Karel Čapek. Tohohle autora jsem, kdovíproč, nikdy nechtěla číst. Říkala jsem si, že k maturitě cokoliv, jen ne jeho. Jak to tak ale bývá, fantastika se mi nemá šanci vyhnout, takže jsem nakonec sáhla i po Válce s mloky a... hluboce se tímto autorovi omlouvám za křivdění. Považuji ho za autora geniálního. Aneb co zmůže jedno setkání skrz staletí, že? Ale teď už ke knize samotné.

Kdo tady píše články?

21. října 2014 v 15:15 | Siwa
No? Kdo?
Jednadvacetiletá maturantka střední umělecké školy
a momentálně studentka technické univerzity, fakulty informačních technologií.
Naivní psavec toužící jednou vydat knihu.
Sarkastické a ironické individuum.
Nerozhodná duše s mnoha zálibami, přející si, aby dny byly delší.
Ukecané cosi, co nedokáže vyjádřit své myšlenky jedinou větou.
Kontrast přemrštěného sebevědomí a až otravné nesebedůvěry skrývající se v jedné mysli.
Umělec propadnuvší digitální tvorbě a tradiční malbě, přestože to druhé vždy zavrhoval.
Milovník knih, knihoven, bojových sportů, hudby, smíchu, postávání v dešti bez deštníku a tisíců dalších věcí...

Blogerka myslící si, že kdo pohlédl na tento článek, ten jest v duši dobrodruhem, který se nebojí vydat do džungle článků a sám objevit, co vše se v ní ukrývá, místo aby četl na podnose podstrčené věty, jejichž stavbou si autorka pořádně naběhla.

e-mail: blogerkasiwa@seznam.cz

Ta múza rozverná (komiks)

11. října 2014 v 18:34 | Siwa |  Výtvarničení
Tak si tak prohlížím blog a říkám si, co bych mohla přidat, když nejsou nápady. Připomněla jsem si čtením článků a reakcí, že by byl vcelku zájem o nějaké úryvky mého psaní, ale na to je ještě čas. Moc nepřidávám svou malířskou a kreslířskou tvorbu, ani tu školní. Na recenze teď nemám nějak ani pomyšlení (jsem po dalším uherském roku nemocná), fotk se mi zmenšovat nechtějí (být na to nějaký automatický program, budu šťastná jak blecha... asi ho na vysoké vymyslím!) a teprve sbírám nápady, jak co nejlépe napsat článek o zubech, aby si to Kadet užila. *muhehe*


Počátky Šíleného plánu

4. října 2014 v 17:26 | Siwa |  Slovo za slovem 2014
Někdy v minulých článcích jsem se nejspíš v závislosti na novém designu blogu zmínila o své zálibě v technice a počítačích a o jakémsi šíleném plánu. A slíbila jsem, že o tom napíšu víc. Že budu podávat reporty ze své cesty za velkým cílem. Tak tedy zavzpomínám, jak jsem k tomu přišla.

Kdo si o mně někdy pomyslel, že jsem šílená, tímto článkem to oficiálně potvrzuji.