Moje praktická z grafického designu

16. července 2015 v 23:34 | Siwa |  Výtvarničení
Maturitu jsem měla složenou ze tří částí - písemné, praktické a ústní. Během ústních jsme měli také "obhajobu" praktické maturity. Tedy, to hádání se s profesory o známku máme podle vyšších míst označovat jako "prezentaci", protože "obhajoby" mají vysoké školy, ale co...



Prezentovali jsme večer, až po všem ostatním, a já byla vynervovaná nejvíc ze všeho. O nic nešlo, jen jsem měla popsat, proč jsem co udělala, což nebyl problém, měla jsem víc než jasno. Ale ty nervy z prezentace vlastní práce před více než deseti (?) lidmi! (Neměla jsem náladu všechny přítomné profesory počítat.) Ten strach, že se jim to nebude líbit, že najdou ty chybičky, o kterých jsem věděla, že najdou další, že si to nebudu moct obhájit...

Líbilo se jim to. To ticho po mé prezentaci nebylo trapné, ale já si to myslela. Po dlouhé době jsem k nim tedy vzhlédla, dodala, že to bylo všechno, a po chvíli ticho konečně prolomil předseda komise. Prý si myslí, že to je povedený návrh a že nemá, co by vytkl... a líbily se mu ilustrace. *spokojený úšklebek* Přestaly se mi třást kolena a místo toho jsem jim chtěla dát svobodnou vůli, aby se mohly podlomit. Ale ještě jsem to vydržela. Slušně jsem poděkovala a vypochodovala ven s posledními zbytky podezření až k prahu, že mě ještě kvůli něčemu zavolají zpět, ale pak jsem za sebou zavřela dveře a došlo mi, že to mám za sebou. Úplně. Všechno. Nemusím snad ani psát, jak široký jsem měla úsměv.

V tu chvíli mi došlo, že pracovat na designu knihy nebyla chyba. Byly jsme v menšině (ve třídě přes třicet lidí, na knihu jsme si "troufly" jen dvě), což byl jeden z důvodů, proč jsem se pro to rozhodla. Méně srovnávání, méně nervů, že někdo jiný už to má a vy ještě ne. To jsem zahrnula i do prezentace. Jsem pro upřímnost.

A vzhledem k tomu, že my byli naprosto bezradní při psaní "písemné explikace maturitní práce" (no nezní "obhajoba" přeci jen lépe?), přidám ji sem pro případné budoucí maturanty. Kdo si ji chce přečíst, stačí na obrázek kliknout. (A jen upozorňuju: Ne, nemusíte ji takhle graficky "zdobit". Stačí popsat papír. Ale, to víte, vypadá to lépe + díky tomu můžete napsat méně, protože chtějí jednu "á-čtyřku", tj. nemusí to být hustě popsané od kraje do kraje, prostě jen nějak zaplňte ten kus papíru, stejně to nikdo nebude číst.) Možná někdy v období dalších maturit napíšu něco víc, ať už k psaní explikace, nebo k tvorbě knihy (protože sama vím, že informace ze školy nejsou to pravé ořechové a, v závislosti na vyučujícím, přicházejí v různou dobu, někdy vůbec). Pokud by byl zájem. Vždy stačí kontaktovat skrz e-mail, jako už pár v té době budoucích prvaček pro klid duše udělalo. ;)

Ale teď už i pro vás ostatní. Doufám, že se vám má praktická maturita bude líbit. A děkuju těm, díky kterým už mám ty ilustrátorské zkušenosti a díky kterým byla tato část maturity příjemnou prací.





A nakonec nutná "explikace", kterou stejně nikdo nečte, ale můžete ji použít jako tahák při slovní prezentaci, takže se vyplatí se při její tvorbě taky snažit. (Když to teď po sobě čtu, žasnu nad tím, jak moc opakuju některá slova a vůbec... jak divné to je. Přísahám, že takhle svou knihu nepíšu! Ale stačí to. Ve škole to vždycky stačí.)



Musím říct, že praktická mě opravdu bavila. Už vím, jak vzniká kniha z pohledu autora. Z pohledu ilustrátora... občas nakreslit ilustraci na základě příběhu. Ale vidět, jak se příběh mění v opravdovou knihu, to je skvělý pocit. (Kdysi (a letos to byla jen dobrovolná možnost) se dělala i maketa. Ale nepustila jsem se do toho. Člověk si to nechce ztěžovat, když nemusí. Ale knihu jsem si svazovat zkoušela. Nádherný pocit. Zahrnula bych to do terapií.) Teprve díky maturitě jsem pochopila, co všechno musí grafik udělat, nad čím vším musí přemýšlet, co musí dodržet, co musí pořád kontrolovat... Jo. Nepovažuju to za lehkou práci. (Mluvíme-li o těch dobrých graficích, ne o těch, co to jen prsknou do programu a hotovo, peníze doma.)

A díky zkušenosti z maturity jsem pak byla schopná vytvořit malou sešitkovou báseň pro kamaráda k jedné důležité životní události. Udělalo mu to radost, mně i autorce básně taky a to je podle mě to důležité na škole. Aby nám něco do života dala. Nebylo to jen to, ale je to dobrý pocit, když i ta poslední školní práce má smysl. I když škola měla spoustu much (jako všechno), jsem neskonale ráda, že jsem si ji vybrala. Díky, školo. A díky pane profesore, naučil jste mě samostudiu.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kika Kika | Web | 16. července 2015 v 23:46 | Reagovat

Pekne :-) maturita sa ti vydarila zasluzene podla mna

2 Kadet Kadet | E-mail | Web | 17. července 2015 v 8:43 | Reagovat

Paráda :). Zrovna RUR si to určitě zaslouží, mohla bys dělat grafiku knih ani nehvízdne :)

3 agrenej agrenej | E-mail | Web | 18. července 2015 v 17:15 | Reagovat

Jen zírám! :-) Až budu někdy potřebovat nějakou grafičku, rozhodně vím, kam se ozvat. :-) Dle mého si to vzala za ten nejlepší možný úhel. :-)

4 Siwa Siwa | Web | 23. července 2015 v 8:48 | Reagovat

[1]: Děkuju. :)

[2]: Děkuju. Ale dělat to oficiálně... Tolik práce a málokdo to dneska ocení! Sem tam by mi to nevadilo, to nebudu lhát, ale občas se člověk u toho vážně zapotí. (Hlavně když se blíží termín odevzdání a nápady ne a ne přijít.) :-D

[3]: :-D Ty vždycky umíš napsat krásná slova, která člověka podpoří a navnadí, anebo mu přinejmenším udělají ohromnou radost. Děkuju. Doufám, že jednou nějakou grafičku potřebovat budeš (protože tvoje haiku a jiné básně se prostě skvěle čtou a na papíře by vyzněly ještě lépe :-)).

5 agrenej agrenej | E-mail | Web | 22. srpna 2015 v 19:23 | Reagovat

[4]: Jen by to chtělo, aby něco nyní nakoplo mě k opětovné práci. :-D

6 Veri Veri | Web | 9. září 2015 v 11:43 | Reagovat

Je to super, líbí se mi ten minimalismus- je to jednoduché a přitom zajímavé. Trochu mi to připomíná takovéto primitivní umění , zvláště u těch postav se zbraněmi. Jinak kniha je výborná.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama