FIT: Než studium začalo

17. října 2015 v 23:34 | Siwa |  FIT ČVUT
Dlouhá neaktivita jak na vlastním blogu, tak v komentářích ostatních. Ani žádné omluvné články. Nestuduju náhodou?


Bohužel nejsem tak úžasná jako Kadet, abych zvládala tolik věcí jako ona a ještě k tomu stihla studovat a psát na blog, ale ona je výjimka. Ta zvládne všechno. Mně opravdu bere všechen čas škola, poté sporty, do kterých jsem se dobrovolně uvrtala a je vhodné je tedy navštěvovat, brigáda a jiné aktivity, kterých jsem si nabrala mraky, a nakonec mi zbytek času žere regenerace z toho všeho. A i když už jsem přemýšlela o trvalém opuštění blogu, neudělám to. Mám plány, mám, ale ne energii na jejich spuštění a udržení při životě. Možná časem.

Nicméně tady chci ale psát o FITu. Kdo ještě neví, není to žádný program pro shození váhy (i když vlastně trochu jo, život studentův není nijak zdravý, dá to práci, na kterou není síla, a podle typu jedince jde váha notně dolů nebo notně nahoru), ani to není nová posilovna v centru Prahy. Je to zkratka Fakulty informačních technologií na Českém vysokém učení technickém, zkráceně ČVUT. Dostala jsem se tam a s naivním očekáváním jsem nakonec musela první den na první přednášku v 7.30 ráno! Nervy byly, to bych nebyla já.

Ale popořadě, co se stalo po napsání článku plného naivního očekávání...

Imatrikulace

Je povinná, ale nikdo nekontroluje docházku. Ano, chápete správně. Ale hezky to ukazuje na způsob vyučování na vysoké škole - záleží na tobě. Ty pohlédni do svědomí, ty se srovnej s tím, co chceš a co bys měl dělat, jde o tvou morálku... Když nechceš, nechceš, ale pak se nediv, když se ti něco nepovede.
Šla jsem tam. S dalšími nervy jsem přemýšlela, co si vezmu. Přípravy, chození po bytě v podpatcích, abych si zvykla, nervy z toho, že se mi nějak zmenšily nohy, takže čím ty boty vycpat...?! Ty boty mi zkazily celý den, ale snad to nevypadalo tak špatně, jak jsem se cítila. (Nevěřím tomu.)

Pro budoucí studenty, i když lze tyhle informace najít na více místech... stručně vám shrnu, jak imatrikulace probíhala, tedy, ne tak stručně jako na těch jiných místech. Zaprvé, kdo by to čekal, přijdete. Paní vše vysvětlí (pěkně potichu z pódia, aby ji nikdo neslyšel) a požádá o dobrovolníka, který přečte slib. Pak se čeká na všechny ty profesory, inženýry, magistry, kteří se uvolili k obléknutí do talárů a k zírání na všechny ty vyděšené tváře nových studentů. Pro proslovech a slibu se studenti postupně zvedají, přecházejí k žezlu, pokládají na něj dva prsty (nebo se před ním jen nepatrně přihlásí, když se jim na to nechce šmatat, případně ihned na začátku studia ukážou "victory/vítězství", asi aby si zajistili úspěšné dostudování.) Podají si ruce s děkanem a řeknou "slibuji". Blik-cvak od fotografa, od kterého fotky nedostanete ještě pěknou dobu (ani se na něj nemusíte dívat, fotí během slibování), a pak slavnostní odkráčení/odběhnutí/odkutálení-se-po-zakopnutí z pódia zpátky na své místo. Během toho všeho několikrát uslyšíte hymnu fakulty i tu českou, postojíte si, povzdycháte, že to slyšíte znovu, a po odchodu vašich budoucích trýznitelů můžete odejít i vy.

Upozorňuju, že slib, který jsem fakultě a vlastně i celé univerzitě dala, beru velice vážně. Nepovažuji pedagogy za tyrany, neznevažuji je, českou hymnu jsem neproúpěla a neodešla jsem v polovině, ani jsem v duchu neoznačovala žezlo za nějakou pozlacenou ošmatanou tyčku... ale nechte mi tu trochu radosti vás děsit zakopnutím a sadistickými profesory, případně pochopte mou snahu popsat tuto slavnostní událost tak, abych vám nepřidávala stresu ještě více, než už máte.

První test

Toto není tradice fakulty, ale to víte, Siwa byla aktivní a vzhledem k tomu, že umělecké školy matematiku nepovažují za nijak důležitou oblast rozvoje, rozhodla se vrhnout na přípravný kurz matematiky, na jejímž konci ji měl čekal test (už pár dnů před nástupem do školy), a pokud by se ten povedl, připíše se jí několik kreditů k dobru. A to by nebyla ona, kdyby toho nevyužila.


A následující pondělí měl být den D. Prvňáček plánoval jít poprvé do školy, již potřetí.
Ale o tom v dalším článku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kadet Kadet | E-mail | Web | 20. října 2015 v 8:52 | Reagovat

Já se na svou imatrikulaki zhluboka vybodla :D. Že Kadet stíhá všechno? Hahahahaha :'D. Kadet je ve skutečnosti strašnej looser a dobře vypadá jenom na internetu.
A nebo...?

2 Siwa Siwa | Web | 21. října 2015 v 23:18 | Reagovat

[1]: :D Ale jdi, možná nestíháš všechno, ale stíháš toho dost. :D

3 Kadet Kadet | E-mail | Web | 22. října 2015 v 8:23 | Reagovat

[2]: Možná :D Ale v prváku jsem taky moc nezvládala, abych pravdu řekla :D Spíš jsem běhala dokolečka a panikařila :D

4 Amia Amia | Web | 20. prosince 2015 v 21:15 | Reagovat

Koukám, že jsme na tom všichni stejně. Já toho mám taky tolik, že jsem ráda že jsem (začínám si zvykat na ,,minimálně dvakrát do týdne stačí tři hodiny spánku"), takže i když ambice psát nový blog opravdu pořádně vzaly zasvé, rozhodně s ním nehodlám končit. Ale to jindy.
Blogu se nezbavuj, jednou za čtvrt roku se určitě najde čas na článek :-D
Nebo alespoň o Vánocích, Velikonocích a jednou za léto. Víš co, klasicky rodinně :D  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama