1. pozitivní týden

24. října 2016 v 1:18 | Siw |  Slovo za slovem 2016
42. týden / 2016

Už kdysi jsem se o tenhle "projekt" pokoušela, ale nevydržel. Teď už mu ale věřím více - jsem starší a beru i blog samotný trochu jinak než před rokem dvěma. I když většina lidí asi mnohem raději čte o strastech ostatních (však se podívejme, kolik procent populace se dívá na nejmenované nekonečné seriály o problémech "obyčejných" lidí), přesto tenhle projekt nebude o strastech (o tom budou všechny ostatní články), ale o těch radostech, malých i velkých. Ať už je to stihnutí zeleného panáčka na semaforu, nebo zkouška zvládnutá na nejlepší možnou známku.
Takže,

co mi tento týden udělalo (skoro až dětskou) radost?


Kvůli úkolu do školy jsem musela protrpět focení. Bohužel ne za objektivem, ale před! I když to byl traumatizující zážitek, den se projasnil, když jsem se strachem otevřela fotky v počítači.
Já ani nevypadala tak hrozně!
Ještě ze mě bude modelka! *mrknutí, pohození krátkými vlasy a třpytky všude kolem*

Podařený domácí úkol z náročného předmětu. Pár bodíků navíc! Vymýšlela jsem ho dlouho, nemohla na něj přijít, ale během jedné nezáživné přednášky to najednou přišlo... osvícení... řešení! A o pár dnů později přibyly bodíky. Takže přemýšlení pro jednou přineslo sladké ovoce!

*mělo by tu být i mnoho zápisků ohledně T.P. - mé spřízněné duše, mého přítele, spoluspiklence, učitele, kuchaře i plyšáka a polštáře během těch občasných dnů, kdy se mi chce akorát ležet v něčí náruči a mokřit mu tričko slzami - ale psát sem vše, článek by přesáhl maximální povolenou délku... a ne vše je určeno cizím očím"

V pátek jsem pro radost po škole navštívila second hand. S radostí jsem zjistila, že je tam cenově přívětivá akce a spousta věcí. A spoustu věcí jsem si taktéž odnesla. Každá cesta zpět domů je ale plná nervozity, jestli mi to bude slušet i doma. Přiznejme si - zrcadla, osvícení, málo prostoru - to vše z nás dokáže udělat krásky. Ale při druhém pohledu zjistíme, že tohle je průhledné, tady je dírka, má to divnou barvu, tvarově mi to vůbec nesedí a mnoho dalšího. Ale! Pátek byl výjimečný v tom, že mi vše sedělo (možná kromě jedné věci, ale ta je zajímavá sama o sobě, nějak to s ní vymyslím). Všechno! To se mi ještě nestalo. A je krásné po tolika letech na sebe koukat do zrcadla a líbit se sama sobě.

Kromě toho jsem udělala radost jedné paní, když jsem byla vyzvednout dárek pro přítele. Bohužel jsem neměla drobné a všechny její jsem jí bohužel vzala, když mi vracela na větší bankovku. Nedalo mi to, cítila jsem výčitky, i když to vůbec nebyla moje starost.
Pár minut cesty zpět na tramvaj, pár minut v tomhle a tamtom obchodě, pár minut nejistého postávání na zastávce, pár minut koukání po okolí, pár minut strávených v pekárně... a pár minut cesty zpět do daného obchodu... to stačilo k tomu, abych získala nějaké drobné a udělala tak paní ohromnou radost, když jsem si bankovku vzala zpět a vysypala jí za ni do ruky mince. Svět je hned barevnější a plný úsměvů. Není na škodu to občas zkusit - zastavit se, vrátit se, udělat něco pro ostatní, přestože vám to vezme pár minut času a trochu energie. Ale energie se vrátí několikanásobná zpět... a budete mít radost.


K tomuhle projektu jsem se odhodlala až před pár hodinami, takže má paměť teď neobsahuje vše. Týden je dlouhá doba.

A co Vy? Jaký byl Váš pozitivní týden?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kadet Kadet | E-mail | Web | 24. října 2016 v 7:24 | Reagovat

Pozi...tiv...
ale ne, to já neumím :D. Ale je hezké vidět, když někdo prožívá i drobnosti a připomíná si je. Musí to mít dobrý dopad na psychiku.
Vítej zpět, mimochodem :D

2 Siwa Siwa | E-mail | Web | 24. října 2016 v 10:52 | Reagovat

[1]: Ale umíš. :D I kdybys měla využít to negativní, jako třeba: dnes na mě nespadl klavír, dnes jsem nešla k zubaři, dnes jsem nezmokla (u toho si teda já moc nestěžuju :-D)! Dobrý dopad to má. Už jsem to zase potřebovala.

Děkuji za přivítání zpět do blogové sféry. Už jsem se bála, že nikoho nebudu znát a budu jako babička, která se rozhodla zajít na diskotéku - všude noví lidi, nová pravidla a ona je tam tam moc cizí. Koukala jsem na blogy, na Agreneje, tebe, Amiu a další, co mám ve sledovaných. Oddychla jsem si, že ty a Amia jste ještě aktivní, ale se zbytkem to vypadá bídně. Ale i tak se cítím docela osamocená. :D Nikdy nebudu psát tak často a tak zajímavá témata, aby mi sem chodilo víc než pět lidí pravidelně. Člověk pak má pocit, že píše svůj soukromý deník a těch pár lidí se na něj drze koukne a přečte si ho. :D

3 Kadet Kadet | E-mail | Web | 24. října 2016 v 14:50 | Reagovat

[2]: Zamyslím se nad tím, ale myslím, že jsem na to moc negativní :D
Ono aktivní... naposledy jsem psala něco o nástupu do školy a od tý doby... Upřímně přemýšlím, jestli spíš pokračovat nebo blog zrušit. Ale už jen kvůli hlášení novinek ho potřebuju, tak už to chodí. S tím soukromým deníkem to docela sedí, řekla bych :D

4 Atris M. Atris M. | E-mail | Web | 28. října 2016 v 17:27 | Reagovat

Týden je sice dlouhá doba, ale zápisníky to jistí! :D

Nejpozitivnější na uplynulém týdnu bylo nejspíš listí padající takovým tím "jediným správným" podzimním způsobem...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama