6. pozitivní týden

27. listopadu 2016 v 23:56 | Siw |  Slovo za slovem 2016
47. týden / 2016

Vymyslet něco pozitivního v první polovině týdne bylo trochu náročnější, ale nakonec se vždy něco málo najde. Našlo by se asi víc, kdybych zápisky pořizovala denně a ne až na konci týdne... Začínám přemýšlet o malém notýsku, kam bych si ty zážitky psala ihned, nebo v nejbližší možné chvíli. Většinou se domů vracím pozdě večer, do té doby většinu zapomenu.



Pondělí

Odpadla mi jediná přednáška dne.

Úterý

Na tréninku "mugisul" - bojového umění se zbraněmi (tenhle název nikde nehledejte, je to mistrův výmysl), jsem se nakonec odhodlala, půjčila si od mistra nunchaky a běžela k T.P., aby mě ještě s jednou slečnou učil. Jo, baví mě to. Snad jednou bude i černý pásek z umění nunchaku.
A navíc se mi dnes dařily skvělé vtípky na mého učitele, tak moc, že jsem rozptylovala druhou studentku. No co, na přítele si to dovolit můžu. Nejsem si ale teď moc jistá, jestli mě T.P. bude ještě někdy učit. Jejda...

Středa

Najít něco pozitivního, najít něco pozitivního... Povedla se mi pěkná kresbička slaměného strašáka.

Čtvrtek

Konečně se mi podařilo vydržet bdělá až do poslední minuty poslední přednášky. Už pár týdnů se mi nepodařilo držet zdravé množství spánku až do čtvrtka. Respektive na dnešek jsem toho naspala prachbídně (hádám, že tak tři hodiny - spousta zdlouhavé práce v noci, která sestávala většinou z obyčejného čekání, než se něco nahraje, počítačově "vyrobí", odešle, aktualizuje, instaluje apod.). Ale i přes tak málo spánku jsem měla spoustu energie a přednášku jsem si vyslechla, aniž by mi jediné slovo uniklo. A přednášejícího nesnáším - tím, jak úžasně přednáší a jak zajímavé téma má, mě láká do grafiky (více počítačové, ne umělecké). Podrývá mé konečné rozhodnutí, co chci do budoucna dělat, láká jako ta beznohá ještěrka Adamovu Evu. Ale já se zviklat nenechám. Snad.

Pátek

Dneska jsem se v menze pořádně nadlábla. Spíš než kvůli nějaké oslavě úspěchu, tak proto, že očekávám krušné týdny a stres, takže se snažím si udržovat si výši spokojenosti co nejvýš, aby ten pád měl víc práce se dostat na dno.
Poprvé se mi podařilo rozumět, co že to po mně můj cvičící na matematiku chce, a dokonce jsem mu byla schopná správně odpovědět. Nebude to se mnou zase ta špatné. Alespoň nějaké minimum umím, sice ne dostatek, abych zvládla předmět, ale je to aspoň kratší cesta k tomu potřebnému minimu.

Sobota

Se sestrou jsme si k obědu objednaly výbornou pizzu. Bříško plné, míra spokojenosti taky.

Neděle

Dozvěděla jsem se, že z testu z daní mám nakonec jen o dva body méně, než byl plný počet, přestože jsem za ty příšerné chyby očekávala bodů maximálně polovinu! Ta prosmutněná středa mi teď přijde jako úplná zbytečnost.

Oslavovali jsme první narozeniny sestřičky mého přítele. No nasmáli jsme se, my oba po dlouhé době, kdy jsme ji neviděli, jsme byli překvapení, že se ihned po čtyřech připlazila ke vchodovým dveřím, když jsme se objevili, že už žvatlá, že už dělá více vtipných ksichtíků než předtím... Myslím, že její první narozeniny byly větší zážitek pro nás ostatní, než pro ni.

______________________________________________________________

A jaký byl Váš pozitivní týden?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama